Památky v okolí - Penzion Alf

Zřícenina hradu Nístějka stojí na strmém ostrohu nad soutokem Vysockého potoka a řeky Jizery na Semilsku v Libereckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky válcové věže, malého obdélného paláce a příkopy vyhloubené ve skále. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Hrad založili v 1. polovině 14. století Valdštejnové. Kolem roku 1390 jej získali Vartemberkové a v 1. polovině 15. století se hrad stal majetkem pánů z Jenštejna. Již v roce 1519 se hrad uvádí jako pustý.

Okolí hradu je prohlášeno za přírodní památku, je místem výskytu Lopuštíku skloněného a vzácné jsou i lesy na suťových polích. V letech 1954, 1958 a 1972 byly prováděny archeologické průzkumy hradu. Část vykopávek je vystavena v Vlastivědném muzeu ve Vysokém nad Jizerou.

Zřícenina hradu Návarov se rozkládá na vysoké skále nad řekou Kamenice. Původně gotický hradu ze 14. století ze kterého se zachovalo torzo palácových. zdí s příkopy. Během husitských válek stála jeho osádka na straně Zikmunda a za třicetileté války podlehl Švédům. Roku 1644 byl císařským rozkazem zbořen, aby se nestal základnou loupežníků. Po zboření hradu byl z jeho kamenů vystavěn nedaleký zámek (dnes využívaný jako ubytovací zařízení).

Mohyla byla postavena na Vrbatově výšině a nedaleko Vrbatovy boudy na památku lyžařů Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, kteří nedaleko odtud zahynuli 24.3.1913 při lyžařském mistrovkém závodě na 50 kilometrů. Od mohyly je krásný výhled na okolní panorama Krkonoš. V okolí mohyly jsou pozůstatky opevnění z 30. let 20. století, jež sloužily k ochraně hranice. Kolem mohyly prochází červená turistická značka vedoucí ze Špindlerova Mlýna a pokračující dále na Harrachovy kameny. K prameni Labe se odpojuje žlutá značka.

V roce 1996 byla Protržená přehrada na Bílé Desné prohlášena za kulturní památku. Stalo se tak k 80. výročí protržení přehrady. V Riedlově vile proběhla rozsáhlá tématická výstava. Přehrada na Bílé Desné se sypanou hrází se protrhla v září 1916 a zaplavila pod ní ležící obec Desnou. Zahynulo 62 lidí, 33 domů bylo zničeno zcela a 69 domů těžce poškozeno. V Desné je umístěn pamětní kámen, který tehdy přivalila voda. Protržená hráz se šoupátkovou věží dosud stojí. Tato katastrofa na dlouhou dobu zastavila stavbu sypaných hrází ve světě. Nyní je na místě bývalé přehrady vyznačena krátká naučná stezka s několika zastávkami. Pár metrů severně od ústí spojovací štoly jsou patrné základy od bývalé turistické Krömerovy boudy, která byla po roce 1945 vypálena.

Pěkný zámek se nachází v Jilemnici v Libereckém kraji. Zámek je patrový trojkřídlý objekt se dvěma šestibokými nárožními věžemi, průčelí je členěno rizality. Návštěvníci si mohou prohlédnout stálou historicko-etnografickou expozici, sbírku pohřebních cechovních štítů, sbírku betlémů. Je zde také Kavánova galerie. Samostatná expozice se věnuje historii českého lyžování. Na zámek navazuje rozsáhlý park. Původní tvrz byla v 16. století za pánů z Újezdce přestavěna na renesanční zámek. V roce 1646 vypálili zámek Švédové. Za Harrachů byl zámek v roce 1716 obnoven. V roce 1788 objekt vyhořel. V 90. letech 19. století byl pak zámek novorenesančně upraven.

V současné době na zámku sídlí Krkonošské muzeum. Zachycuje historii, lidovou kulturu západních Krkonoš a počátky lyžování v českých zemích. Součástí expozic je i galerie významného českého krajináře Františka Kavána. Muzeum nabízí také řadu krátkodobých výstav, doprovodných akcí, přednášek atd.

V podkrkonošské krajině 6 km východně od Jilemnice původně stávala tvrz. V letech 1533-82 zde byl postaven renesanční zámek se sgrafitovou výzdobou. Stavbu zámku začal Zdeněk z Valdštejna a dokončila ji Marie z Martinic. V roce 1606 zámek získal Václav Záruba z Hustířan. V době třicetileté války byl objekt zpustošen a vypálen. Dnešní podoba je z roku 1868, kdy ho dal hrabě Jan z Harrachu opravit. Harrachové měli zámek ve vlastnictví až do roku 1945, poté přešel do rukou státu. Od roku 1990 je ve vlastnictví obce. V zámku najdeme muzeum věnované J. A. Komenskému, který zde pobýval před svým odchodem do exilu (1627-28). Část expozice je věnována Josefu Šírovi, místnímu spisovali, učiteli a kronikáři. Expozice je přístupná celoročně. Součástí komplexu je rodinná hrobka Harrachů.

Na počátku 18. století (1705-25) vznikl ve Vrchlabí barokní komplex kláštera augustiniánů s kostelem sv. Augustina. Architektem konventu i kostela byl Matyáš Auer, iniciátorem stavby pak hrabě Maxmilián Morzin.

Kostel sv. Augustina je jednolodní stavba se čtyřmi páry výklenkových kaplí a obdélníkovým kněžištěm. Všechny oltáře jsou původní - barokní nebo rokokové, portálové. Zajímavé a cenné jsou také nástropní malby bratří Tauchmannů a vrhany od známé krnovské firmy Rieger z roku 1895. Průčelí je členěno dvěma mohutnými římsami a zakončeno hranolovou věží s cibulovou střechou a lucernou.

Budova kláštera je jednoduchá, čtyřkřídlá, se čvercovým dvorem obehnaným ambity. Dnes zde sídlí Krkonošské muzeum s expozicemi "Kámen a život" a "Lidé a hory". Při prohlídce se například ocitnete v modelu jeskyně, podíváte se do staré hornické štoly a budete procházet horským potokem, který je oživený rostlinami, rybami a ptáky.

Otevírací doba muzea celoročně, úterý - neděle 8-17 hod

Vstupné Dospělí 40 Kč Děti 20 Kč

Zámek je krásnou památkou města Vrchlabí na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Dvoupatrový zámek má na všech čtyřech nárožích typické osmiboké věže ukončené cibulovitými báněmi s lucernami. V zámeckém interiéru je zajímavá velká síň v přízemí, sklenutá valenou klenbou s lunetami. V místnostech se zachovaly štukované klenby z konce 17. století. Cenná jsou renesanční fajánsová věžovitá kamna z roku 1545 s biblickými motivy. Na zámek navazuje přírodně krajinářský park z 1. poloviny 19. století s cizokrajnými dřevinami – parkem vede vyznačená stezka.

Ve 40. letech 16. století nechal Kryštof Gendorf z Gendorfu postavit renesanční zámek. V roce 1573 zámek vyhořel, obnoven byl pak až v letech 1605 – 1614. V roce 1624 získal zámek Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti jej dlouhou dobu vlastnili Morzinové, kteří zámek upravili. Ve 30. letech 19. století byl zasypán vodní příkop, který zámek původně obklopoval. V současné době na zámku sídlí Správa Krkonošského národního parku a Městský úřad.

Nejstarší sakrální stavba v Jablonci nad Nisou, kostel sv. Anny, pochází z let 1685-87. Původně se jednalo o raně barokní jednolodní kostel, k němuž byla roku 1706 přistavěna hranolová věž s cibulovou střechou. Sakristie pochází až z roku 1842, stejně jako většina mobiliáře. Polygonálně zakončený presbytář je od lodi oddělen širokým půlkruhovým obloukem, loď samotná je ale plochostropá. Na současné podobě svatostánku se nejvíce podepsala pseudorenesanční přestavba z konce 19. století. Kostel je dnes v majetku města a slouží jako dějiště mnoha kulturních akcí.

Strážní hrad Vranov byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425, ale už na začátku 16. století se uvádí jako pustý. Včetně předhradí zaujímá délku téměř 400 m a v současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. V první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ten dal ve zříceninách i blízkém okolí umístit romantické pomníky a mohyly oslavující význačné spisovatele a básníky, legendární hrdiny, české panovníky a vojevůdce. Celé bývalé hradiště nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů na památku vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska 1813 a spousta spletitých cestiček, jeskyní či pamětních desek. Dominantou Pantheonu je novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826. Pod skalní stěnou se nachází tesaná hradní studna, odkud vede cesta k vyhlídce Zahrádka, vypínající se 60 m nad hladinou řeky. Otevřeno: květen - září: pondělí - neděle 9.00 - 18.00 duben, říjen: sobota, neděle, svátky 9.30 - 17.00 Vstupné: dospělí 25 Kč děti a studenti 15 Kč

Hrad Frýdštejn byl typický skalní hrad. Leží 3 km do Malé Skály. Předpokládá se, že byl založen již v první polovině 14. století. Po změnách majitelů a poměrů ztratil svou funkci a začal po roce 1556 chátrat. Před úplnou zkázou jej zachránil Okrašlovací spolek v Turnově, který jej v r. 1892 koupil od knížat Rohanů. Dal zpevnit zbývající zdi a zabránil využívání tesaných kvádrů na okolní stavby. Po důkladném prozkoumání objektu, jeho okolí a zajištění bezpečnosti návštěvníků byl hrad zpřístupněn veřejnosti.

Zřícenina nad Jizerou u vsi Rakous. Dochovaly se zbytky zdiva a sklepení vytesaná do skály. Původní hrad umožňoval díky strmému terénu účinnou obranu. Jednalo o hrad menšího rozsahu.

Zřícenina skalního hradu, založeného koncem 13. století rodem Markwarticů, se nachází v jižní části Klokočských skal u Turnova. Obdobím rozkvětu byla především druhá polovina 14. století, kdy byl Rotštejn v majetku pana Ješka. Od 15. století pustl (pravděpodobně byl vypálen během husitských válek) a k urychlení tohoto procesu přispěla také přirozená eroze pískovce. Přesto se dochovala řada do skály vytesaných místností, hluboká studna, zeď se střílnami a zbytky zděného paláce. Z hradní věže je nádherný výhled na celé Klokočské skály. Celý prostor hradních trosek je zpřístupněn a udržován skupinou místních nadšenců a dobrovolným vstupným jim můžete přispět na další činnost (budování ochozů, údržba cest apod.). Kolem zříceniny vede několik velmi pěkných značených turistických stezek. Žlutá značka vás zavede dále do Klokočských skal, modrá pak do obce Koberovy.

Přírodovědně i kulturně cenné horské údolí na jižním úpatí Studniční hory. Dříve se zde těžil pyrit. Dnes je zde několik rekreačních samot, které byly v roce 2004 vyhlášeny památkovou zónou. Roste zde cenná horská květena. V zimě nebezpečí lavin, ktéré padají z Modré stráně na Studniční hoře.

Doktor Šámal byl významným politikem a prvním kancléřem prezidenta T.G. Masaryka. Byl i vášnivým lovcem, a tak ve 30. letech 20. století jezdil za zvěří do Jizerských hor na "zámeček" na Novou louku. Za 2. světové války byl dr. Šámal za odboj proti nacistům popraven. V roce 1947 mu myslivci na Nové louce slavnostně odhalili kamenný pomník s bronzovým reliéfem. V létě 1960 pak pomník vytrhli pracovníci kamenolomu v Rochlicích autojeřábem a odvezli ho do lomu. Obě bronzové desky zachránil RNDr. Miloslav Nevrlý. Až 8. září 1990 byl pomník na Nové louce znovu odhalen.

Zámek je jednopatrová budova v pseudorenesanční podobě, s hlavním vchodem v jižní straně. Zámek obdélníkového půdorysu je členěn na severní straně třípatrovou věží s hodinami, ve středu nad vchodem je balkon, nesený čtyřmi pilíři. Fasáda do dvora je hladká, nečleněná. Fronta zámku obrácená k východu má fasádu členěnou plastickou omítkou napodobující na nároží rustiku, nad prvním patrem kuželkovou balustrádu. V zámku je umístěna administrativní část pivovaru, v přízemí je umístěna veřejnosti přístupná restaurace.

Malý Rohozec se prvně připomíná v r. 1565. Vždy byl součástí rohozeckého panství a s ním se dostal do držení hraběte Mikuláše Desfourse. V r. 1640 nechal na místě obytné budovy dvora postavit barokní zámek. Po Mikuláši Desfoursovi zdědila Malý Rohozec v r. 1661 jeho dcera Marie Markéta, provdaná za Františka Václava Černína z Chudenic. Po její smrti zdědil zámek její manžel a ten ho odkázal své dceři Evě z Walterscherchenu. R. 1686 Marie Polyxena Desfoursová malorohozecký zámek vykoupila a opět ho začlenila do hruborohozeckého panství. Posledním držitelem Malého Rohozce z rodu Desfoursů byl v l. 1775 – 1822 František Antonín Desfours. V r. 1831 koupil Malý Rohozec kníže Rohan ze Sychrova a tím se stal součástí svijanského panství. V r. 1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. V té době dostal zámek pseudorenesanční podobu.

Na okraji Rovenska pod Troskami leží původně starověké sídliště Týn. Největší místní zajímavostí je zvonice se třemi zvony z roku 1630. Zvony jsou obráceny srdci nahoru, což je velice ojedinělé a zvonům se proto říká rebelantské. Do pohybu se dostávají pomocí šlapání, můžete je slyšet zvonit jako každé jiné zvony. Nejtěžší zvon (Václav) váží 2,4 tuny a byl ulit v roce 1630.

Zvonice patří ke gotickému kostelu sv. Václava, který stojí trochu v jejím stínu a není tak hojně navštěvovaný. Je však také významnou sakrální památkou. Nejstarší části pochází ze 14. století, hlavní loď byla postavena pravděpodobně v 16. století jako přístavba k bývalé kapli týnského dvora, dnešnímu kněžišti.

Monumentální trojlodní bazilika na Mariánském náměstí v Turnově, na místě původního gotické katedrály, je jednou z nejstarších novogotických svatyní v Čechách. Stavěla se podle plánů M. Hausknechta, B. Gruebera a K. A. Schrama téměř 40 let (1823-62). Její hranolová věž s nízkou jehlancovou střechou dominuje panoramatu města. Všechny lodě jsou kryty žebrovou křížovou klenbou, hlavní oltář je zdoben drahokamy z nalezišť na nedalekém Kozákově.

Hrad založený na počátku 14.st. býval s Velišem největším hradem na Jičínsku. Hradní areál je příkladem tzv. koncentrického hradu, u nás ne příliš běžného, kdy jednotlivé části nejsou umístěny za sebou, ale nad sebou. Z mohutné zříceniny a gotického hradu na výrazném čedičovém kopci je krásný rozhled po krajině.

Hrad byl založen na počátku 14. století na výrazném čedičovém suku nad Bradleckou Lhotou. V polovině 16. st. byl hrad pro nedostatek pohodlí a špatný přístup opuštěn a rychle se změnil v ruiny. Zřícenina je přístupná, výstup na ni je však obtížný.

Rozsáhlý barokní zámek je jednou z mnoha památek města Liberce, nacházejícího se v severních Čechách. Na zámku se konají různé kulturní akce. U zámku je park.

Na místě původního panského domu z 1. poloviny 16. století byl za Redernů v letech 1583 – 1587 vybudován renesanční zámek s opevněním. V letech 1604 – 1606 byla přistavěna renesanční kaple s pozdně gotickými okny a v roce 1609 přibylo nosticovské křídlo. V roce 1615 zámek vyhořel. V letech 1773 – 1776 dal hrabě Kristián Filip Clam-Gallas k původnímu zámeckému objektu přistavět tzv. zahradní zámek, upraven byl i zámecký park. Dnešní podobu zámek získal při úpravách v barokním slohu provedených v letech 1852 – 1854. V roce 1963 se tady usídlil Skloexport. V posledních letech byly na zámku vystaveny exponáty z českých i slovenských skláren a kaple byla využívána jako koncertní a obřadní síň.

Novorenesanční radnice byla postavena v letech 1888-1893 podle návrhu vídeňského architekta a tak svým vzhledem budova připomíná radnici vídeňskou. Nad mohutným vstupním portálem nás upoutá kamenný reliéf znázorňující založení staré i nové radnice a balustrádový balkón. Zajímavá je 65 metrů vysoká hlavní věž, kterou zakončuje plastika rytíře. Pozornost si však zaslouží i bohatě zdobené fasády, vzácné vitráže a nádherná obřadní síň, která je skvělou ukázkou precizní řemeslné práce. Přes svůj věk proto zůstává radnice i nadále jedním z nejvzácnějších architektonických klenotů města pod Ještědem.

Zřícenina hradu Trosky je symbolem a charakteristickou dominantou turistické oblasti Český ráj. Hrad byl postaven na dvou čedičových homolí asi v roce 1380. Na obou čedičových vrších jsou postaveny věže. Nižší, mohutnější se nazývá Baba a vyšší, štíhlejší je pojmenována Panou, pro svou nedostupnost. Trosky se staly symbolem nedobytnosti po několika neuspěšných útocích na něj. Za třicetileté války byl už hrad postý a neobývaný. V 19. století, v období pozdního romantismu se zřícenina opět dostala do bližšího podvědomí a to hlavně malířům a básníkům. Hrad je možné během sezony navštívit kdykoli. Prohlídka je individuální, bez průvodce. Od května roku 2000 je zpřístupněna nově vybudovaná vyhlídková věž na Babě. Z obou věží je krásný výhled, za příznivého počasí lze spatřit dokonce i hlavní město Prahu.

Romantická zřícenina hradu Aichelburg se nachází ve východní části Krkonoš nedaleko Horního Maršova na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Do dnešních dnů se dochovala věž, zčásti zasypaný sklep, venkovní schodiště, terasa a zbytek brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Hrad byl postaven v roce 1863. Později tady byl hostinec. Od roku 1875 však objekt chátral. V roce 1901 je Aichelburg uváděn již jako zřícenina.

V roce 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., doprovázený známým generálem Laudonem. V rámci své náboženské politiky nechal místním horalům postavit kostel. Dne 22. února 1791 byl stánek Boží, nejvýše položený kostel v Čechách (975 m), zasvěcen patronům Petru a Pavlovi. Ovšem  v roce 1806 po zásahu bleskem dřevěný kostel vyhořel. Ihned byla zahájena výstavba nového kostela a 18. října 1807 už v něm byla sloužena mše svatá. Při větších vnitřních úpravách v roce 1936 byl postaven nynější hlavní oltář. Na ústředním obraze jsou církevní patroni kostela Petr a Pavel. Levý obraz představuje svatou Terezu - příklad zbožnosti a pravý obraz svatou Alžbětu Durynskou, jako příklad dobročinnosti. Boční oltář vpravo je zasvěcen Matce boží a na levé straně je svatá Barbora, ochránkyně horníků. Oltář je památkou na hornickou minulost Malé Úpy. Varhany pocházejí z roku 1833. Několikrát byly vylepšeny nebo opraveny a dodnes hrají.

Nedílnou součástí kostela je i přilehlý hřbitov, kde se pohřbívalo od konce 18. století až do konce 2. světové války. Po odsunu Němců byl hřbitov takřka zapomenut, v jedné chvíli mu dokonce hrozila likvidace. Zásluhou několika starousedlíků se zachoval a opět tu nachází věčný klid ti, kterým se Malá Úpa stala více než domovem.

Na severozápadním okraji Prachovských skal, několik metrů od silnice spojující Pařezskou Lhotu a Blata, se z travnaté roviny zvedá sama pískovcová skála, na níž stával skalní hrad, pro tvar skály zvaný Pařez. Skála je úzkou rozsedlinou rozdělena na dvě části, mezi nimiž je puklina, zavalená při východním konci sesutým stavivem, které se nyní užívá k výstupu na zříceninu. Směrem od východu je vpravo ve skále vydlabaný sklípek, vedle něhož kolmo k rozsedlině vedla zeď, dělící západní - přední část hradu od východní, níže položené. Vlevo ve skále se ještě zachoval žlábek k zapuštění trámoví. Od sklípku vedou schůdky výše ke dvěma sklepům vysekaným ve skále. Jeden východ vede do vedlejšího sklepa, opatřeného dveřmi s obloukem. Naproti tomuto otvoru je malé okénko obdélného tvaru a pod ním je vytesána lavice. Na západním okraji hradu stála čryřhranná věž s branou, do níž vedl dřevěný most z protější skály. Na povrchu skály jsou dodnes patrny stopy obvodových hradeb, zčásti zachovaných a základy čtyřhranné věže na západním okraji opevnění. V ostatních částech okraje skály se ojediněle nacházejí záseky po trámech. Hrad byl zděn z přitesaných pískovcových kvádřiků, mezi nimiž byla pískovcová drť a menší lomový kámen zalévaný maltou. Zdivo bylo lícováno po obou stranách.

Hrad byl vybudován ve 14. století. První písemná zpráva pochází z roku 1403. Později se hrad údajně stal loupežnickým sídlem a byl vypálen. V roce 1430 se hrad Pařez uvádí již jako pustý. Romantická zřícenina hradu Pařez stojí na skále na severozápadním konci Prachovských skal. Zřícenina hradu Pařez se nachází na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Dochovala se spodní část čtverhranné věže na západním okraji skály, malé části hradeb a dále skalní světničky. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Vedle zajímavé radniční věže je největší pozoruhodností podkrkonošského městečka Hostinné děkanský kostel Nejsvětější trojice - nejstarší stavba v obci. Původně se jednalo o raně gotický kostel, ale z tohoto období se dochovala jen klenba v přízemí věže a vstupní portál. Další části kostela jsou především pozdně gotické a renesanční, ze 16. století (hlavní loď, presbytář, kazatelna).  Velká obnova, rekonstrukce a restaurace většiny prvků proběhla v roce 1877. Z této doby pochází také hlavní oltář. V postranní kapli Sv. Jáchyma jsou umístěny náhrobní kameny příslušníků rodu Valdštejnů.

Přilehlá, více než 50 metrů vysoká kostelní věž nese dva zvony z přelomu 16. a 17. století. Na kostel navazuje také renesanční fara s krásným sgrafitovým zdobením.

Renesanční radnice z první poloviny 15. století je symbolem Hostinného. V původní podobě však nebyla její součástí slavná radniční věž. Ta byla přistavěna až v roce 1525 a její součástí se o více než 100 let později staly dvě sochy obrů – Rolandů. Obři jsou oblečeni do římské zbroje a jejich výška dosahuje téměř 5 metrů. O důvodu jejich umístění se traduje hned několik pověstí. Střecha radniční věže je barokní a kryje mimojiné i vyhlídkový ochoz. V roce 1789 byly na věž instalovány hodiny.

Chátrající budova byla zrestaurována v roce 1912, zatím poslední opravy a rekonstrukce proběhly v roce 2002. Zachována tak zůstala sgrafita v průčelí i pozdně gotický portál v podloubí.

Častým cílem turistů bývá také plastická mapa Krkonoš z roku 1933, umístěná v budově dnešního městakého úřadu.

Hrad Pecka je dominantou a hlavním turistickým lákadlem obce Pecka a jejího okolí. První písemné záznamy pocházejí z roku 1322. Expozici tvoří celkem sedm místností, mučírna a sklepení. Je umístěna v rekonstruovaném Harantovském paláci.Tématicky je zaměřena na dějiny hradu, život a dílo cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Další část tvoří exponáty z období renesance a raného baroka a ucelená část je věnována životu venkovských lidí v Podkrkonoší. Hrad nabízí z několika vyhlídek nádherné pohledy na Krkonoše, na hrady Kumburk a Bradlec, na kopec Zvičinu a do malebného okolí Pecky.

Studeňany na Jičínsku jsou vesnickou památkovou zónou, která zde byla vyhlášena v roce 1995 a jejím účelem je ochrana lidové přízemní roubené architektury. Klasické roubené spárované stěny jsou povětšinou doplněny bedněnými štíty. Zřejmě nejvzácnější je dům č. p. 11 - hospoda s dřevěnými pilastry a římsou z počátku 19. století.

Vrchol Ještědu (1012 m n. m.) je nepřehlédnutelnou dominantou Severních Čech. Přes tuto horu v minulosti vedla nejedna obchodní stezka. Ještěd rovněž tvořil hranici mezi Čechy a Německem.

První označení vrcholku Ještěd pochází z roku 1546. Vrchol kopce je vyhledávaným cílem turistických výletů. Na vrcholku kopce byla postavena budova ve tvaru rotačního hyperboloidu, ve které najdeme mimo restauraci, rozhlednu a také hotel. Tato stavba byla vyhlášena českou stavbou 20. století.

V letech 1932 až 1933 byla na vrchol Ještědu vybudovaná lanová dráha. V pozdějších letech byla přebudovaná na kabinovou lanovku, jejíž délka je 1183 metrů a překonává převýšení 450 metrů. Na úbočí kopce byl vybudován rozlehlý lyžařský areál s řadou sjezdovek, vleků a lyžařských stop a byla tu vybudovaná sáňkařská dráha.

Vrchol kopce Ještěd není součástí pohoří Lužické hory ani Jizerské hory, ale je nejvyšším bodem Ještědského hřbetu. Vrchol je tvořen tvrdým křemencovým sukem, vypreparovaným z fylitů, vápenců a břidlic. Na vrcholku kopce fouká velmi často silný studený vítr a sníh tu vydrží celkem dlouhou dobu. Vrcholkem kopce prochází pomyslná hranice rozvodí, rozdělující řeky ústící do Severního a do Baltského moře. Vrchol kopce je holý beze stromů, v důsledku drsných horských podmínek a exhalací.

V roce 1890 byla kolem vrcholku Ještědu vysazena kleč, která se tu uchytila. V hlubokých lesích u úpatí kopce se dobře dařilo zvířatům a podle historických záznamů tu byl v roce 1679 zastřelen poslední medvěd. V místech kde les ustupuje jsou vidět skalní útvary. Nedaleko horní stanice lanové dráhy vidíme skálu nazvanou Krejčík.

Z vrcholku kopce je za příznivého počasí úchvatný výhled. Je možné odtud dohlédnout až do Prahy. Na severozápadním úbočí kopce je zajímavý soubor kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, skalních hradeb, které jsou chráněny jako přírodní památka s názvem Terasy Ještědu. Toto území je chráněné od roku 1995 a zaujímá plochu 120,96 hektarů. Terasy Ještědu jsou součástí přírodního parku Ještěd. Na okolních úbočích vrcholku můžeme vidět jednotlivé balvany, sutě či bloky, které v různých úsecích mohou připomínat kamenné toky či moře. Terasy mají kolem 10 úrovní, jejichž šířka je 20 až 70 metrů. Z vzácných rostlin tu můžeme vidět kýchavici Lobelovu, sedmikvítek evropský, podbělici alpskou či devětsil bílý.

Kromě lanové dráhy vede na vrchol kopce několik značených turistických tras jak z Liberce tak z obcí rozkládajích se na úpatí Ještědského hřbetu. Od parkoviště na Tetřevím sedle (Výpřeži) byla vyznačena naučná stezka Terasy Ještědu. Z jižní části města Liberce z Pilínkova vede trasa naučné stezky Ještědské vápence. Po západním úbočí kopce vede na vrcholek značená trasa cyklostezky, na kterou se můžeme připojit z města Jablonné v Podještědí či Stráž pod Ralskem.

Kostel byl postaven v 1. polovině 17. století na příkaz Valdštejna. Nikdy však nebyl dostaven do takových rozměrů, jakých si šlechtic žádal. Kostel nese italské prvky nejspíše díky architektu Giovannimu Pieronimu. Má půdorys řeckého kříže (stejně dlouhá hlavní i příčná loď) a půlkruhově uzavřeny presbytář. Zařízení kostela je převážně pozdně barokní s obrazy od V. Kramolína a zajímavými stropními malbami J. Hiebla navozujícími prostorový dojem.

Středověký hrad a renesanční zámek byl postaven na 60 m vysoké čedičové skále. Hrad se nachází přímo nad řekou Smědá, která protéká Frýdlantem v Čechách a v okolí se rozkládá nádherný zámecký park. Expozice zámku obsahuje interiéry zámeckých pokojů, zámecký dětský pokoj, sbírky zbraní, zámecká kuchyně, sbírka trofejí, sbírka dýmek. Po celá staletí se zde střídaly rody Bibrštejnů, Redernů, Gallasů a Clam- Gallasů. Frýdlantský hrad a zámek byl i v držení Albrechta z Valdštejna.

Otevírací doba duben, říjen: 9.00 - 15.3 květen, červen, září: 9.00 - 16.00 červenec, srpen: 9.00 - 16.30 Pondělí zavřeno

Vstupné  děti a studenti: 70Kč  dospělí : 100 Kč  důchodci: 90 Kč  cizojazyčný výklad: 140 Kč

Středověký hrad Kost se nachází v překrásné oblasti Český ráj. Leží v údolí ukryt v lesích. Vznikl kolem poloviny 14. století. Jeho stavitelem byl Beneš z Vartemberka. Hrad dostavěl na konci století jeho syn Petr. Dominantou stavby je pětipatrová obytná věž, zvaná Bílá. Návštěvníky zaujmou především zbraně ze 17. až 19. století, které však nesouvisejí přímo s příslušníky rodu Kinských, které můžeme vidět na obrazech. Pozoruhodná je dále černá kuchyně. V současnosti je majitelem hradu rod Kinských.

Zřícenina hradu Břecštejn, nazývaného také Bruštejn či Silberštejn, stojí nad osadou Hrádeček nedaleko Trutnova v Královéhradeckém kraji. Břecštejn byl ukázkou malého hradu s plášťovou zdí. Do dnešních dnů se dochovalo klenuté přízemí paláce a obvodové zdi a dále zbytek malé budovy se zaoblenými rohy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Hrad byl založen v 1. polovině 15. století, poprvé se připomíná v roce 1455, kdy byl majetkem Zilbárů z Pilníkova. V 17. století se hrad uvádí již jako pustý.

Zřícenina hradu v romantickém místě na skalním ostrohu obtékaném řekou Nisou v lokalitě obce Machnín (dnes součást Liberce). Dochovaly se asi 10 metrů vysoké zbytky obou hradních věží, obklopené obvodovými zdmi, a náznaky paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

 V 1. polovině 14. století založili páni z Biberštejna hrad Hamrštejn, jehož úkolem bylo střežit železný hamr, cestu od Liberce přes Chrastavu do Žitavy a také nedaleké doly na vzácné kovy. V roce 1433 hrad dobyl husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. V 16. století byl Hamrštejn opuštěn a v roce 1558 se uvádí již jako pustý.

V roce 1972 bylo okolí hradu vyhlášeno přírodní rezervací Hamrštejn na rozloze 27,66 ha. V chráněné oblasti roste smíšený lesní porost jako buky, javory, duby, jasany, břízy a lípy. A pod těmito stromy se daří vzácné květeně a to česneku mědvědímu, oměji pestrému a nebo lilii zlatohlávku. V přírodní rezervaci našlo svůj domov 11 druhů měkkýšů.

Nedaleko hradu Kost se nad městem Sobotka nachází jedna z dominant Českého ráje letohrádek Humprecht. Byl postaven architektem Carlem Luragem v polovině 17. století pro Humprechta Jana Černína z Chudenic. Za necelých deset let letohrádek vyhořel, ale netrvalo ani dva roky a Černínové jej opravili. Dokonce přistavěli ještě jedno podlaží. Až do třicátých let minulého století se objekt neopravoval. Zámek je především zajímavý řešením stavby, která je dokonale zastavěna do terénu. Za návštěvu stojí akustický sál vysoký 16 metrů a věž, z které je možné vidět velkou část Českého ráje, Jizerské hory a Krkonoše. 

Skromná zřícenina hradu Veliš stojí na mohutné čedičové homoli (429 m) nedaleko Jičína v Královéhradeckém kraji. Z jednoho z největších a nejlépe opevněných hradů u nás zůstaly pouze nepatrné zbytky věží, bašt, hradních paláců a studny nalepené na kaňonovitých stěnách bývalého lomu. Na nejvyšším místě vrchu stojí zděný sloup, základní bod nivelační sítě z 19. století. Z vrcholu se otvírá nádherný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Hrad byl založen jako královský na přelomu 13. a 14. století králem Václavem II., poprvé je hrad připomínán v roce 1316. V roce 1327 získali hrad Vartemberkové, kteří zůstali jeho majiteli až do roku 1434. V letech 1487 – 1606 vlastnili hrad Trčkové z Lípy, za kterých se uskutečnila pozdně gotická přestavba a v roce 1500 sem byla uložena basilejská kompaktáta, která tady zůstala více než 100 let. Za třicetileté války odolal hrad útokům Švédů. Po roce 1658 byl hrad Veliš na základě císařského rozkazu zbořen, poté byl postupně rozebírán jako stavební materiál. Největší zkázu však hradu přinesl v 19. století čedičový lom. Dostupné pěšky, horské kolo

Drábské Světničky - menší skalní hrad byl založen patrně v 15. století. Byl vytvořen z místností vytesaných do pískovce a z dřevěných staveb na skalách. V 15. století obývali hrad husité. Po bitvě u Lipan jej opustili a hrad zchátral. Pro svou polohu byl nadále vyhledávaným útočištěm třeba za třicetileté, či II. světové války. Na jeho vrcholu je vyhlídková plošina.

Zámek stojí na vysokém ostrohu nad jižním okrajem města Žacléř na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji. Dnešní zámek je dvou až třípatrový objekt na půdorysu obdélníku s polygonálním průčelím na jižní straně. Zámek má mansardovou střechu. Severní strana je zdobená kamenným portálem s tesanými ornamenty z let 1730 – 1740.

Původní hrad byl postaven kolem roku 1300. V roce 1523 byl hrad pobořen, protože jeho tehdejší majitel Heřman ze Šumburku odtud podnikal loupeživé výpravy. V roce 1555 začal Kryštof Gendorf z Gendorfu s přestavbou hradu na renesanční zámek. Během třicetileté války zámek dvakrát vypálili Švédové. Zámek pak obnovili až v 1. polovině 18. století jezuité. Později zámek vyhořel a pak následovala další oprava. V letech 1848 – 1895 vlastnili zámek příslušníci různých statkářských rodů. Provedeny byly i některé romantické úpravy a byl založen zámecký park. Dne není hlavní budova zámku přístupná, ale přesto stojí tzv. Žacléřský hrad za zastavení.

Z nízkého vršku na okraji Lázní Bělohrad na Jičínsku, kde stojí kostel sv. Petra a Pavla – oblíbené poutní místo, se otevírá panoramatický pohled na Bělohradskou kotlinu. Kostel byl původně románskou apsidou, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1718, i když v jádře se dochovaly zbytky starší gotické stavby. Jednoduchá hranolová věž na západní straně byla postavena dokonce až roku 1850. Před kostelem najdete také kapličky křížové cesty.

Mohutné torzo skalního hradu, dominující části Českého ráje, ležící na pískovcových skalách nad vsí Boseň, nedaleko od Mnichova Hradiště.

Zbytky strážního hradu se nacházejí na zalesněném vrchu mezi obcemi Jitrava a Bílý Kostel na Liberecku. Kolem zříceniny prochází žlutá turistická trasa. Zachovala se pouze část mohutných hradeb a hlubokého obranného příkopu. Založení hradu povolil Karel IV. roku 1342 Janu z Donína , který stavbu dokončil roku 1347. Hradu se později zmocnily loupeživé tlupy a učinili z něj svoji základnu pro přepady Lužice. V období husitských válek obsadila hrad posádka, kterou vyslala Lužická města proti husitům. Po husitských válkách hrad znovu získali Donínové a v následném období hrad zpustl. V písemných dokumentech už je roku 1460 zmiňován jako rozbořený. Zřícenina je volně přístupná.

Všeborsko je dnes již vlastně neexistující ves u obce Obrubce na Mladoboleslavsku. Na Všeborsku ale najdete několik zajímavých staveb - starou školu, sousoší svaté Trojice, dřevěnou zvonici a kostel Nejsvětější Trojice ( do 17. stol. sv. Cyrila a Metoděje) z poloviny 14. století. Zvonice i kostel jsou chráněnými kulturními památkami. Všeborský zvon byl ulit roku 1662 v Mladé Boleslavi. Kostel je sice v havarijním stavu, ale v roce 2006 se dočkal nové střechy a další opravy snad budou následovat.

Zámek se nachází v západní části městečka Miletín na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový obdélný objekt s dvoupatrovými rizality na všech průčelích. Na severní straně je arkádový podjezd s balkónem a barokní portál. Zámek obklopuje park.

Původní tvrz ze 14. století nechal Jiří Bedřich z Oppersdorfu v letech 1693 – 1703 přestavět na barokní zámek. Za sedmileté války bylo panství zpustošeno a zámek sloužil velitelům obou válčících stran. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. Po roce 1766 nechal Josef Jan Sosnovec z Vlkanova zámek opravit. V roce 1846 zámek vyhořel, v roce 1847 byl pak obnoven v empírovém slohu. Od roku 1946 je zámek majetkem státu.

Zřícenina hradu nedaleko Hamru na Jezeře a Stráže pod Ralskem. Hrad byl založen zřejmě v první polovině 13. století. Děvín byl původně královským hradem. Václav II. ho roku 1283 daroval Janu z Michalovic. Jeho vlastníky byli Vartemberkové a později Biberštejnové. V roce 1645 byl pobořen Švédy a zpustl.

Stohánek se nachází na osamocené skále (pískovcový suk) v nadmořské výšce 397 metrů. Jedná se o zbytky původního skalního hradu který byl vybudován před rokem 1431, ale už v roce 1441 byl zničen pravděpodobně vojenskou výpravou z Lužice. V tomto skalním bloku bývala v pozdějších dobách poustevna, která inspirovala například spisovatelku Karolinu Světlou v díle "Poslední poustevnice". Stohánek je od roku 1995 vyhlášek přírodní památkou, kde je na ploše cca 0,5 ha chráněn přirozený porost borovice s dubem. Na vrchol dojdete po vytesaných kamených schodech. Ze Stohánku je velmi pěkný výhled do okolí. Nedaleko něj naleznete pomník hrdiny z druhé světové války generálmajora Antonína Sochora, který zde tragicky zahynul při dopravní nehodě.

Státní zámek s dochovalými stavebními památkami čtyř stavebních slohů. Hrad tu vznikl již na počátku 13. století. Střežil Žitavskou obchodní cestu. Nejznámější z držitelů byl jistě Havel z rodu Markvarticů, jehož manželka Zdislava měla na svou dobu neobyčejné sociální cítění. Finančně podporovala klášterní špitál a chudobinec. Zámek Lemberk leží v obci Lvová u Jablonného v Podještědí. Odbočuje se k němu z hlavní silnice Liberec - Děčín. Pod zámkem je placené parkoviště pro osobní automobily a autobusy, vzdálené 0,5 km od areálu zámku.

Otevírací doba duben až říjen pouze soboty a něděle od 9.00 do 16.00, květen až září denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00. Poslední prohlídka začíná 60 minut před uzavřením objektu.

Zvířetice jsou zřícenina hradu rozkládající se na pravém břehu řeky Jizery. Počátkem 14. století je nechal postavit Zdislav z Lemberka jehož potomci zde žili až do počátku 16. století. Hrad dvakrát vyhořel a po druhém požáru se již nevzpamatoval. Díky dobrovolným akcím organizace Brontosaurus je hrad dosud udržován. Jedinou dochovanou částí hradu je vysoká válcovitá věž.

Zámek stojí na okraji obce Žireč nedaleko Dvora Králové v Královéhradeckém kraji. Je to patrový čtyřkřídlý objekt, který má na západní straně nádvoří arkády a na severní straně hodnotný barokní portál.

Na místě tvrze a snad i biskupského dvora nechal Adam Zilvár z Pilínkova po roce 1577 postavit renesanční zámek. V letech 1652 – 1669 byl zámecký objekt přestavěn na raně barokní rezidenci vídeňských jezuitů. Po zrušení řádu v roce 1773 se objekt znovu stal zámkem. Po roce 1825 byl zámek upravován. Další pseudobarokní úpravy následovaly v roce 1906. V posledních letech byl zámek využíván jako domov důchodců.

Barokní zámek stojí na okraji přírodního parku 1,5 km severně od obce Myštěves v Královéhradeckém kraji. Zámek je obdélný patrový objekt s mansardovou střechou a modelovaným středním rizalitem s arkádovým podjezdem.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. století. V roce 1901 nechal zámecký objekt přestavět průmyslník Gaston Malmann ze Skřivan. Později se majitelé střídali. V posledních letech zámek sloužil jako reprezentační a rekreační zařízení.

Pravděpodobnými zakladateli hradu byli Markvarticové ve 13. století. Možná písemná zmínka vážící se k hradu pochází z roku 1339. Ralsko bylo šlechtickým hradem se dvěma obytnými věžemi a plnilo funkci vojenského opěrného bodu. Hrad byl dobýván a dobyt husity a po roce 1505 zpustl. V současném areálu nalezneme: zbytky věží, hradby, zbytky dalších stavení, silnou štítová zeď, nádrž na vodu, prevét, zbytky brány. Informace včetně fotografie zpracována díky laskavosti a ve spolupráci se serverem www.zricenina.cz kde lze získat doplňující informace.

Významný kostel původně ze 14. století byl obnoven roku 1678, ale dalších 100 let chátral a tak byla na jeho místě roku 1780 dokončena prakticky nová stavba - pozdně barokní roubený kostel s velmi skromným vybavením (např. varhany byly pořízeny až v polovině 19. století). Vedle kostela stojí zvonice z roku 1942 (postavené dle plánů zvonice původní).

Barokní zámek stojí na severním okraji obce Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, v nádvoří jsou přízemní arkády. Ve východním zámeckém křídle se dochovaly renesanční klenby. Zámek obklopuje anglický park, ve kterém je studna krytá altánem z roku 1790.

Původní gotická věžovitá tvrz se připomíná již v roce 1368, v 16. století byla tvrz rozšířena a v 1. polovině 18. století přestavěna na barokní zámek. V roce 1936 zámek vyhořel, poté jej koupila obec a nechala zámecký objekt upravit pro obecní potřeby – byla sem umístěna škola.

Jedinečný barokní komplex v údolí řeky Labe založený hrabětem F. A. Šporkem (1662-1738). Stavba Kuksu byla zahájena roku 1692 (G. B. Alliprandi). Nejprve byla vybudována na levém břehu lázeňská část při léčivých pramenech se zámkem a schodištěm. Na pravém břehu byl postaven hospital s kostelem Nejsvětější Trojice a hraběcí hrobkou. Prostor před průčelím kostela a hospitalu zdobí sochy z dílny M. B. Brauna (1684 - 1738), zobrazující alegorie Náboženství a řadu Ctností a Neřestí. Sochařská výzdoba vznikala v letech 1712 - 1731. V roce 1743 byl do hospitalu uveden řád milosrdných bratří, který se staral o staré a nemocné chovance podle stanov Šporkovy kukské nadace. O bývalé velkorysosti a monumentalitě celého areálu podávají svědectví dokumentární rytiny, ale také zachovaný hospital s barokní lékárnou, kostelem, kaplí, zahradou a s lapidáriem originálů plastik.

Expozice Barokní komplex, lapidárium soch M. B. Brauna, barokní lékárna, kostel Nejsvětější Trojice, kaple, hrobka, zahrada

Návštěvní doba duben, říjen (soboty, neděle, svátky): 9.00 - 17.00 hod květen,červen,září (denně kromě pondělí): 9.00 - 17.00 hod červenec,srpen (denně): 9.00 - 17.00 h Po objednání i mimo návštěvní dobu. Polední přestávka na objektu není. Začátek poslední prohlídky s průvodcem: s ukončením návštěvní doby objektu

Prohlídkový čas: 60 min. Počet osob ve skupině: 50

Vstupné Hospital dospělí: 60 Kč žáci, studenti, ZTP: 40 Kč senioři: 40 Kč organizované skupiny dětí do šesti let: 10 Kč Cizojazyčná prohlídka - Hospital 100 % příplatek

Další expozice v objektu: Galerie vín F. A. Sporcka

Expozice Českého farmaceutického muzea – vývoj farmacie dospělí: 30 Kč žáci, studenti, ZTP: 15 Kč senioři: 15 Kč

Prohlídkový čas: 45 min.

BRAUNŮV BETLÉM Přírodní park s galerií barokních plastik M. B. Brauna v Novém lese u Žirče. Přístupný celoročně.

Církevní svatební obřady v kostele Nejsvětější Trojice Občanské svatební obřady v barokní lékárně, lapidáriu a zahradě Aktuální kalendář kulturních akcí na www.kuks.cz

Aktualizováno 28. 2. 2008

Zřícenina hradu Adršpach stojí na Starozámeckém vrchu (681 m) v severozápadním výběžku Adršpašských skal nedaleko Dolního Adršpachu na Náchodsku v Královéhradeckém kraji. Hradní vrch chránily strmé skalnaté srázy, na jižní a západní straně navíc i dvojitý val a příkop. Větší část hradního areálu zaujímalo předhradí, na které navazovaly dva hrady – východní a jižní. Na předhradí se dochovaly základy hospodářského stavení, z větší části zasypaná studna a vězení. Na jižním hrádku stával palác, který byl přístupný věžovitou bránou mezi skalami – z ní se dochovaly zbytky klenby. Východní hrádek tvořil jediný věžový palác, do kterého se vstupovalo po dřevěném mostě. Dnes je výstup usnadněn schody, po nichž se lze dostat na nejvýchodnější vyhlídkovou skálu. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Zřejmě jako královský hrad vznikl ve 2. polovině 13. století skalní hrad Adršpach. Za husitských válek se hradu zmocnil husitský hejtman Jan Krušina z Lichtemburka a také později tady sídlila husitská posádka, která podnikala loupeživé výpady do Slezska, a proto slezská města v roce 1447 Adršpach i okolní hrady koupila a pobořila. Od té doby se Adršpach uvádí jako pustý a již nikdy nebyl obnoven.

Hrad se tyčí severně od Mladé Boleslavy nad údolím řeky Jizery. Byl založen na konci 13. století rodem Markvarticů. Od roku 1513 je již připomínán jako pustý. Zřícenina dnes nabízí zbytky předhradí, příkop, zbytky věže, sklep a dominantu hradu, věž zvanou Putna.